Kruh souhlasu je naprosto revoluční koncept o dynamice doteku a vůbec dynamice v životě.
Jeho autorkou je Dr. Betty Martin a koncept byl vytvořen pro zkvalitnění doteku a vytvoření bezpečného prostoru, včetně intimního doteku. Pokud však praktikujeme Kruh v běžném životě, jeho moudrost nám postupně začne otevírat stále hlubší roviny.
O čem to je?
Kruh tvoří čtyři kvadranty: dávání a přijímání a také braní a svolení k braní (allowing).
Základem Kruhu je souhlas, který tvoří hranici mezi danými kvalitami a jejich stíny. Pokud totiž nemáme souhlas k dané akci, nacházíme se ve stínu Kruhu a nejsme v integritě. Dochází k úniku energie mezi zúčastněnými, nebo dokonce ke zranění.
Integrita zde znamená integritu doteku, čili soulad mezi myšlenkou, slovem a činem. Pokud chci dát někomu objetí tak to také slovně správně komunikuji a následná akce je v souladu s tím co říkám.
Často je tomu naopak. Potřebujeme objetí, verbálně jej nabídneme, slovy “ můžu Te obejmout? „..ale následná akce je pro nás, bereme si. určitě to známe všichni. Pocity z toho jsou často smíšené. Teď si představte že takto probíhá třeba tantrická masáž..
(Více o integritě doteku najdete zde.)
Podívejme se blíže na čtyři kvadranty a jejich stíny.
1. Dávání (služba)
Dávání je kvadrant, který většina z nás zná nejlépe. Jsme vedeni k tomu, abychom dávali, sloužili a byli zde pro druhé.
Avšak skutečné dávání není tak snadné, jak se zdá. Betty říká, že pouze ten, kdo umí brát, může skutečně dávat – a je to velká pravda.
Abychom mohli dávat, musíme mít v první řadě naplněné své emocionální, sexuální či jiné potřeby. Dávání by mělo vycházet z plnosti a být bez postranních úmyslů. Pokud cokoliv dáváme s očekáváním, že něco dostaneme zpět (službu, uznání, vděčnost, přijetí), nebo pokud dáváme ze strachu, že ztratíme partnera, nejde o dávání, ale o braní. V takovém případě se nacházíme mimo Kruh, ve stínu.
Někdy také nabízíme službu druhým, abychom měli pocit, že nám něco dluží, a mohli je snadněji požádat o pomoc. Ani to není skutečné dávání.
Ve stínu dávání také často vznikají negativní vzorce, jako je „mučednictví“ nebo tendence zachraňovat ostatní. Typickým příkladem je spoluzávislost, kdy se jedinec, který postrádá sebeúctu, snaží „zachránit“ partnera, například závislého na alkoholu či drogách. Tento model vztahu je však destruktivní.
2. Přijímání (akceptování)
Přijímání je o tom, že nám někdo nabídne službu či dar a my jej přijmeme. Pro mnoho lidí, kteří jsou orientovaní na dávání, je však přijímání velmi obtížné.
Mnozí nedokážou přijímat, aniž by cítili potřebu něco okamžitě oplatit. Přijímání vyžaduje zranitelnost – a právě obavy z pocitu dluhu nebo nízké sebehodnocení („To si nezasloužím.“) nám brání v tom, abychom přijímali.
Pokud často dáváme a potlačujeme své vlastní potřeby, může vzniknout určitá pýcha. Myslíme si, že jsme nad věcí, že nic nepotřebujeme, a postupně odmítáme pomoc od druhých. Tato pýcha nás však izoluje a brání nám naplnit naše emocionální potřeby.
Naopak nadměrné přijímání bez dávání může vést k pocitu nadřazenosti a ztrátě vděčnosti. Typickým příkladem je muž, jehož manželka se stará o rodinu, domácnost i děti, zatímco on ani nepoděkuje za jídlo. Takové situace vedou k frustraci a ztrátě energie.
3. Braní
Braní je velice zajímavý kvadrant, protože vědomé braní není v naší společnosti příliš rozšířené. Pokud si chceme něco vzít, je klíčové získat verbální souhlas a jasně komunikovat své potřeby.
Braní v nás může vyvolávat pocity viny, studu nebo strachu, protože jsme byli často vychováváni v přesvědčení, že brát je špatné. Naopak souhlas partnera, který si proces braní užívá, je velmi léčivý.
Stínem braní je situace, kdy si bereme bez souhlasu – například manipulací, krádeží nebo znásilněním. Pokud však dokážeme své potřeby otevřeně komunikovat, braní nám přináší vnitřní sílu a autentičnost.
4. Svolení k braní (allowing)
V tomto kvadrantu si užíváme to že se nás někdo dotýká s úmyslem si brát. Důležitou roli zde hrají hranice. Je to jedinečná příležitost praktikovat zde své hranice takže bychom v rámci praxe neměli souhlasit se vším co je nám nabídnuto. Je dobré tam vždy dát nějaké omezeni.
Na svých kurzech se snažím vždy v tomto kvadrantu podpořit tyi kteří si berou ať jsou autentičtí a snaží i trošku přehánět ve vyjádření toho jak si chtějí brát a překonat tak případný stud. Na druhou stranu je dobré se učit říkat ne a nastavit si určité hranice.
Samotná interakce ačkoliv je pro toho kdo si bere by se měla líbit i tomu kdo k tomu svolí a zatím jsem nezažil že by tomu tak nebylo. Svolení je skutečně velmi silný aspekt.
Pokud se svolení k braní děje v běžném životě bez souhlasu tak může vést k pocitům oběti, máme pocit že na nás může každý štípat dříví nebo se cítíme jako rohožka u dveří.
Jsme zneužíváni a ztrácíme své hranice a schopnost říci ne.
Kruh souhlasu je zde velice léčivým aspektem. Samozřejmě je důležité abychom si všechny kvadranty užívali, všechny by měly být o potěšení. K tomu slouží něco čemu říkáme “ Přímá cesta potěšení“.
Učíme se zde otevírat nové neurologické propojení mezi našemi dlaněmi a mozkem díky čemuž si můžeme dotek mnohem vice užívat než když to probíhá skrze běžnou “ nepřímou cestu potěšení“ která je o tom že necházíme potěšení spíše skrze naše smysly, potřebujeme vidět někoho atraktivního a slyšet jak si užívá náš dotek.
Otevření přímé cesty potěšeni dá našemu tělu schopnost cítít mnohem více příjemných pocitů a náš dotek je potom léčivější a plnější.
Kruh souhlasu je koncept který nás učí tyto dynamiky skrze práci s tělem ale při jeho integraci začneme vidět jeho kvadranty ve všech lidských činostech a začneme být mnohem více vědomějsí k našim akcím a naše hranice začnou být solidnější.
Později objevíme tyto dynamiky i na jemnějších, energetických rovinách a zde potom začíná velmi transformační cesta.